V první řadě mě překvapuje, že ti stejní novináři a analytici, kteří publikovali svoje moudra o tom, jak je sice ukrajinská armáda menší než ruská, ale to nevadí, protože je odhodlaná, tak ti stejní jí teď dávají dva až tři dny, než bude po všem. To jako nevěděli předem? To zjistili až teď? Fakt jsme si tady na Západě museli dodávat odvahy tímto způsobem? Já samozřejmě vůbec netuším, jak to doopravdy je, ale podle všech známek asi útok postupuje podle plánu. Větší uskupení ukrajinských vojsk jsou obcházena a obkličována, Rusko za první den zřejmě vybudovalo vzdušnou nadvládu a umlčelo většinu ukrajinské protivzdušné obrany.

Počty sestřelených ruských letadel, stejně jako počty vzdavších se ukrajinských jednotek bych asi bez váhání dělil dvěma až čtyřmi, protože žádná armáda vám nebude tvrdit, že to jde blbě. Zatím se ale nedá moc posoudit, jak ruská ofenzíva postupuje, Zřejmě nejdále postoupily ruské jednotky na jihu, protože pustily vodu do krymského kanálu. Na severu se cosi děje u Charkova, který je zřejmě odříznut, ale ve městě je zřejmě ještě dost ukrajinských vojáků schopných obrany. Na východě prý Opolčenci postupují, ale Mariupol ještě nemají. Na západě byly zničeny vojenské cíle a nějaké radary a vysílače, ale jinak tam zatím je ještě klid a nezaznamenal jsem žádné ruské jednotky, které by tam někam směřovaly. V této chvíli si tedy dovoluji předpokládat, že vlastní ruský útok se omezuje na východní Ukrajinu, kde Rusové narážejí na přátelštější obyvatelstvo. Ale to nemusí nic znamenat. Většina ukrajinských sil byla nasáčkovaná u Donbasu, může to být jen velkoryse pojatá obkličovací operace – nejprve zničit valnou část ukrajinské armády a pak teprve směřovat na Lvov.

Tuhle jsem napsal, že si myslím, že nesledujeme plán spíchnutý v posledních týdnech, ale dlouhodobou promyšlenou strategii, kterou měl Putin dojednanou dávno dopředu se Sitting Pingem, který na to včas připravil Čínu. Budu se tohoto předpokladu držet, dokud mi ho jiná fakta nevyvrátí. Držím se ho kvůli svým pesimistickým a apokalyptickým sklonům, protože je vždycky lepší počítat s horší variantou. Je dost možné, že čučkaři sice správně hlásili, že Rusko chce napadnout Ukrajinu, ale zjistili to dost pozdě, protože mezitím se nám naši nedemokratičtí přátelé docela úspěšně připravili a teď se Rusové fakt ani v nejmenší nebojí, že by jim někdo mohl něco udělat. Vsadím se, že Putin dneska blbě spí ze situace na Ukrajině, kde za Rusko umírají mladí kluci a starají se o to, aby jiní kluci zase umřeli za Ukrajinu, ale určitě nemá ani zbla starostí, co vymýšlí Boris Johnson.

Co nevím, jestli se nějakými vstřícnými kroky vůči Rusku dalo tento válečný odvrátit. Nebo jestli to už bylo jedno, protože si strýček Si a Voloďa řekli, že už mají americké hegemonie dost a tak prostě udělají nový svět, protože Čína se na první pozici třese, potřebuje někde udat nadbytečné dolary a Putin si tím vyřeší svoje problémy s bezpečností. A ve shodě s USA – Fuck EU.

Evropa je taková tučná dojná kráva. Velká, vyspělá, bohatá, technologicky stále ještě zdatná. Ale jinak zcela neozbrojená, rozhádaná, jako kdysi Perská říše za Alexandra Makedonského. A tak mám trochu obavy, že si Putin a Si řekli, že postačí jen zhurta vykopnout dveře a oni se ještě rádi poddají. Cože to řekl ten německý generál včera? Že tu jsme jako nazí?

Minimálně od Majdanu jsme měli počítat s tím, že Putin to za vyřešené nepovažuje. Měli jsme zbrojit, měli jsme ekonomicky sílit, měli jsme dát obyvatelstvu důvod, aby naše režimy milovalo. Co se dělalo místo toho? Machrovalo se. Jak včera během dne hovořili jednotliví politici, tak i ti největší čeští jestřábi byli nějak podezřele umírnění. Možná jim dochází, že Putin vzal jejich řeči o síle vážně, postavil se do ringu a teď už se to hubou nespraví. Nespraví to ani ty desetitisíce úředníků nespraví to malé hezké podnikání. Bylo by zapotřebí mít továrny na děla, munici, tanky, letadla, miny, rakety. Továrny, které by tu techniku uměly chrlit ve velkém. Ale nic takového tu není. Jak rychle dokáže Rheinmetal vyrobit samohybnou houfnici? Jak rychle jich dokáže vyrobit tisíc?

A tak mám pocit, že brzy bude u nás leckdo litovat tvrdých slov na adresu Putina. Protože za nimi ve skutečnosti není žádná síla. Putin určitě přijde k jednacímu stolu. Ale bude tvrdší, arogantnější a bude mít víc požadavků ne míň. Nota bene, pokud se ukáže můj předpoklad, že v tom jedou s Čínou spolu, jsou smluveni a vědí přesně, čeho chtějí dosáhnout. Ukrajinu už všichni obětovali. „Strašné“ protiruské sankce jí v její situaci nepomohou, válku si vyžere. Nechoď Vašku s pány na led… Pokud Ukrajina něčeho dosáhne, tak toho dosáhne sama statečností vojáků nebo státníků. Moc ale nevěřím ani v jedno. Včera ráno jsem ještě psal že o Ukrajině rozhodnou Putin a Zelenský. Teď to vypadá, že o Ukrajině rozhodne Putin sám.

Co Evropa? Co všechny řeči o tom, jak se obejdeme bez ruského plynu? Jestlipak tuhle blbost ještě jednou Lipavský zopakuje? A co Peksa? Řekne ještě jednou něco o tom, že se obejdeme bez jádra i uhlí? Pokud nás Rus nechá (zatím) na pokoji, tak zdravý rozum bude vypadat tak, že bude nezbytné vybudovat samostatnou energetiku. Nezávislou na ruském plynu. Což o to, uhlí je v Evropě dost, stačí jen znovu začít těžit. Jaderné elektrárny jsou sice závislé na ruském palivu, ale to je řešitelné. Navíc uran se dá nakoupit do zásoby na mnoho desítek let a moc prostoru nezabírá.

Podle toho můžeme hodnotit, zdali a kdy přijdeme na řadu my. Přestane se se zákazem starých kotlů? Vrátíme se k uhlí? Budeme budovat jaderné elektrárny podle evropského (francouzského) modelu? Nebo z toho zase budou jen kecy různých Peksů a jim podobných? Putin se za osm let od Majdanu dokázal připravit na válku proti Ukrajině i na evropské sankce. Za jak dlouho se dokáže připravit na nás? Pokud Evropa nedostane rozum? Co přijde teď? Drahý plyn, drahá ropa, drahé všechno, nedostatek surovin? Jak dlouho tohle vydržíme? Ano ruská ekonomika je slabší než ta naše… ale ona zdroje má a my ne. Za těchto podmínek je i ta hůře organizovaná a méně vyspělá ruská výroba dost v předstihu. Nota bene pokud má Čínu v záloze.

Za mě je to poměrně jednoduché – buď se teď záhy staneme svědky evropského hospodářského zázraku nebo se zanedlouho staneme svědky evropského líbání ruských bot. Možná budeme i my tlačeni do rozhodných postojů proti Rusku. Ale už budeme mít tu zkušenost, jak do dopadá, když se spoléhá na Británii a USA.